Slova biskupa Prokopa

Vážení přátelé, bratři a sestry,

minulý rok nás o Velikonocích do Otcova domu předešel papež František den poté, co lidem shromážděným na Svatopetrském náměstí u příležitosti Urbi et Orbi osobně požehnal. Předtím nechal přečíst text o radosti a naději, jež přicházejí od vzkříšeného Krista. Papež Lev XIV. ve mši svaté po svém zvolení směřoval svoji pozornost na Ježíše Krista. Sám Ježíš položil apoštolům otázku: „Za koho pokládají lidé syna člověka?“ A papež zkoumal, jak na tuto otázku odpovídali učedníci, apoštol Petr, a jak na ni odpovídají lidé dneška.

Máme dosud živě v paměti slova, výroky a gesta papeže Františka a současně si zvykáme na hlas a postoje papeže Lva. Zcela přirozeně se nabízí, abychom během letošního postního putování k Velikonocům naslouchali oběma nástupců svatého Petra. Chceme v jejich textech sledovat především radost a naději, o které nám oba papežové neúnavně svědčí. Přitom se neuzavírají do svých neochvějných jistot, ale stále se vracejí ke Kristu, v jeho Duchu každou nejistotu, skepsi, troufalost a lidskou sebespokojenost odhalují a léčí. V procesu konverze nakonec objevují lidskou existenci vždy nově. Tyto složité děje se odehrávají v prostředí církve, jež je coby Kristovo dílo nerozlučně spojena s dramatem obrácení, nápravy a objevování nových začátků.

Otevřeme tedy svá srdce Duchu svatému a naslouchejme hlasu papežů – podobně, jako Matka Boží Panna Maria byla otevřena Duchu a Slovu –, abychom se během postní doby připravili na velikonoční radost. Ať se pak o Velikonocích znovu naladíme na Radost evangelia, sílu společně sdílené víry v našich slovech i činech.

Prokop Brož