Čtvrtek po 5. neděli postní
10. 4. 2025Podcast
Dnešní zamyšlení si můžeš přehrát i ve formě podcastu generovaného AI.
Úryvek z Bible
(Jan 8,51-59)Ježíš řekl židům: „Amen, amen, pravím vám: Kdo zachovává mé slovo, neuvidí smrt navěky!“ Židé mu řekli: „Teď už jsme si jisti, že jsi posedlý zlým duchem. Umřel Abrahám, stejně i proroci – a ty tvrdíš: »Kdo zachovává mé slovo, nezakusí smrt navěky!« Jsi ty snad větší než náš otec Abrahám? On umřel, stejně i proroci umřeli. Co ze sebe děláš?“ Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje slova by nic neznamenala. Je to můj Otec, který mě oslavuje, o kterém vy říkáte: »Je to náš Bůh!« Vy jste ho nepoznali, já však ho znám; a kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář stejně jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.“ Židé mu namítli: „Není ti ještě ani padesát let – a viděl jsi Abraháma!“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ Tu popadli kameny, aby po něm hodili. Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu.
Zamyšlení
Trpělivost a naděje
V první větě dnešního evangelia zaznívá pro náš život velká naděje. Ježíš nás vybízí, abychom žili každodenní život s ním. Zároveň každý z nás dostává neustále příležitosti k učení se trpělivosti. Jaké místo v mém životě má trpělivost a naděje? Každý odpovíme jiným způsobem. V mém osobním příběhu bych s Vámi chtěl sdílet, co to znamená pro mě.
Před několika lety jsem prožíval chvíle zcela zdrcujícího psychického a fyzického vyčerpání, kdy dojít na záchod cca 10 metrů byl nadlidský úkol. V tyto těžké dny mi pomáhali všichni okolo. Cítím velkou vděčnost za vše, jakou trpělivost se mnou měli, protože ani pro ně to nebylo jednoduché. A právě ve chvíli, kdy jsem ležel a nešlo vstát, jsem si uvědomil, že v životě máme tu největší naději, kterou je Ježíš sám. A i když možná s trochou odporu jsem Ježíši řekl: „Pane, když jsem zde na zemi, tak to není jen tak a mám zde úkol, který chci vykonat. Teď se sice nemůžu zvednout, ale věřím, že ty dokážeš všechno! Je to na Tobě!“ Stav se několik měsíců nezlepšoval, ale postupem času jsem si začal všímat, že se začínají dít podivuhodné věci. Do mého života začali vstupovat noví lidé, kteří mě povzbuzovali. Narazil jsem na webinář popisující podobné stavy. Dostal jsem knížku se slovy, ať si ji přečtu. Na YouTube jsem narazil na člověka, který prožil něco podobného a vytvořil kurz na základě své vlastní zkušenosti, jak z toho ven. Některé informace byly těžké na zpracování, ale pravdivé. Jedna z nich byla, že to bude trvat měsíce či roky. Toto bylo nejtěžší přijmout, protože tak velkou příležitost být trpělivý jsem nikdy nedostal a nedovedl si představit.
Bůh učí člověka trpělivosti, že vše přijde v pravý čas a také to, že má vše ve svých rukou. Skrz těžké chvíle obnovuje Bůh v člověku naději. Je jen na nás, zda mu to dovolíme, či se budeme bránit. A i když se stále potýkám se zdravotními omezeními, už vše nevnímám jako životní prohru, ale právě naopak jako oslavu Božího milosrdenství k nám lidem. On dokáže lidi milovat a uzdravovat. Krásně mění srdce člověka v radost, když mu důvěřujeme. Nemusíme se bát. Buďme však trpěliví a mějme naději.
Dovol, Ježíši, ať může konat i v tvém životě!
(Autor zamyšlení: Jindřich Řezníček)
Závěrečná modlitba
Milosrdný Bože, v tebe skládáme všechnu svou naději, vyslyš naše prosby a chraň nás, odpusť nám všechny hříchy, pomáhej nám, abychom žili v tvé milosti, a dej nám dosáhnout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.