Sobota po 4. neděli postní
5. 4. 2025Podcast
Dnešní zamyšlení si můžeš přehrát i ve formě podcastu generovaného AI.
Úryvek z Bible
(Jan 7,40-53)Když někteří ze zástupu slyšeli Ježíšova slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ Druzí zase: „To je Mesiáš!“ Ale jiní namítali: „Copak přijde Mesiáš z Galileje? Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, odkud David pocházel?“ Proto kvůli němu došlo v zástupu k roztržce. Někteří z nich ho chtěli zatknout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku. Služebníci (velerady) se vrátili k velekněžím a farizeům a ti se jich zeptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ Služebníci odpověděli: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil.“ Farizeové jim na to řekli: „I vy jste se nechali svést? Uvěřil v něho někdo z předních mužů nebo z farizeů? Leda jen tahle luza, která nezná Zákon – kletba na ně!“ Jeden z nich, Nikodém, ten, který už dříve přišel za Ježíšem, jim namítl: „Odsoudí náš Zákon někoho, dokud ho nevyslechne a nezjistí, co dělá?“ Odpověděli mu: „Nejsi ty také z Galileje? Zkoumej a uvidíš, že z Galileje prorok nepovstane.“ A každý se vrátil domů.
Zamyšlení
Smíření
„Když mě zítra sestřelí, odejdu z tohoto světa bez lítosti.“ Tuto větu napsal v předvečer své smrti v dopise jednomu známému francouzský spisovatel a autor Malého prince Antoine de Saint Exupéry,* člověk přezdívaný „Saint-Ex“, který už dříve několikrát o vlásek unikl smrti. „Když mě zítra sestřelí, odejdu z tohoto světa bez lítosti.“ Dokázali bychom i my uzavřít každý den stejnými slovy?
Tématem dnešního zamyšlení je smíření. Každé smíření je spojené s lítostí nad tím, jak člověk poškodil svůj vztah s Bohem a druhými lidmi. Když Exupéry píše, že „zmizí z tohoto světa bez lítosti“, není to projevem jeho cynismu, ale naopak toho, že si nenechával „resty“ ve vztazích a byl na svůj odchod připraven.
Smíření a prosbu o odpuštění není dobré odkládat. Nikdy nevíme, kdy přijde „sestra smrt těla“, jak jí říkal sv. František z Assisi. Netušíme, kdy nás „sestřelí“ nemoc, autonehoda nebo nešťastná náhoda. Jsme připraveni odejít z tohoto světa bez lítosti? Bez lítosti nad pošramocenými vztahy, které jsme nestihli uzdravit? Nad tím, že jsme nestihli druhým odpustit a sami je poprosit o odpuštění? Nad tím, že jsme jim nestačili říct, jak moc je máme rádi?
Vidím před očima spolužačku, která zemřela na plicní embolii. Kamaráda, který usnul za volantem. Kněze, se kterým jsem mluvil několik minut před tím, než náhle zemřel na infarkt. Známého, který mě v Benátkách chvilku před nečekaným kolapsem poprosil o to, abych mu nesl batoh… a to bylo to poslední, co jsme si řekli. Ne, smíření je zbytečné odkládat. Smíření dává pokoj, uzdravuje a osvobozuje. Člověk, který pro ně udělal všechno, co mohl, je na svůj odchod připraven.
Antoine de Saint Exupéry připraven byl. Zahynul 31. července roku 1944 poté, co se se svým letadlem zřítil do moře nedaleko Marseille. Jako pilot pomáhal průzkumnými lety připravovat vylodění Spojenců v Normandii. Nebyl sestřelen, jeho havárii pravděpodobně způsobila technická závada. Inspirací nám může být nejen jako spisovatel a jako hrdina, ale také – nebo možná především – jako člověk, který odešel z tohoto světa smířen. Bez lítosti nad tím, že něco nestihl.
*KAPELLARI, Egon, Známé osobnosti tváří v tvář smrti, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008.
(Autor zamyšlení: František Talíř)
Závěrečná modlitba
Milosrdný Bože, ty dobře víš, že to, co konáme bez tebe, se ti nemůže líbit, veď proto všechno naše myšlení i jednání. Prosíme o to skrze tvého Syna, Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.